Lyžování KAPRUN

Rakousko (7.-10.4.2005)

Skoro v polovině dubna, kdy u nás už všechna lyžařská střediska končila sezónu (Pustevny, Razula apod.) přišla nabídka, vyjet lyžovat do Rakouska. Ok, proč ne, poprvé v zimě do Alp, ledovec, Kaprun. Nejednalo se o žádný megalomanský zájezd, který pořádala renomovaná CK, ale o pohodový „výlet“, který uspořádal pro mě doposud neznámý vodácký klub Campanula z Ostravy (http://www.vkcampanula.cz). Pohodoví lidi, doprava dvěmi devítimístnými „tranzity“ a ubytování v malé vesničce Almsdorf (foto kostelík) v sedláckém rekonstruovaném stavení, které mělo v druhé polovině klasický chlév i krávy. Ostatně celému Almsdorfu (asi 30 chalup) vévodily krávy a pastviny, v pozadí zasněžené alpské vrcholky a naprostý klid . V okolí se nachází plno známých center jako je Bischofshofen, Saalbach nebo co by kamenem dohodil do Zell am See.

Dolní stanice lanovek v Kaprunu (foto), jedoucích na sjezdovky pod horou Kitzsteinhorn, je od Almsdorfu asi 15 minut autem. Dvě kabinkové lanovky (Gletscherjet a Panoramabahn) vozí lyžaře na Langwied (1978 m), jako smutné memento vedle nich stojí zakonzervovaná „zubačka“, ve které při požáru v tunelu 11.11.2000 zemřelo přes 150 lidí.

Kitzsteinhorn (foto) nás přivítal azurem (panorama) s občasnými mraky a přimrzlými upravenými sjezdovkami (foto). Lyžování perfektní, spousta modrých a červených sjezdovek, mínusem bylo snad jen to, že v nejvyšších polohách byly už je dvojkotvy a ne sedačky. Výhledy byly daleké a panorama úchvatné, fotky přibývaly (foto). Odpoledne začalo dost pofukovat a mírně se zatáhlo. Večer po jídle následovala kulturní akce, občerstvení a kytary.

Ranní překvapení bylo ovšem dokonalé. Všude ležel sníh, on-line kamery v televizi jasně ukazovaly, že padla mlha a sněží. No co… Na sjezdovkách leželo 20 cm nového prašanu a lyžování dostalo další rozměr… dlouhé sjezdy a skákané oblouky v prašanu, jen kdyby viditelnost byla lepší. V poledne se vynořila sestava 7 sněžných ratraků (grooming vehicles - foto) a za chvíli upravila nejfrekventovanější sjezdovky. Všechny ledové plotny pokryla vrstva uježděného sněhu a dalo se v lyžovat opravdu všude. Vyjeli jsme lanovkou Gipfelbahn na Gipfelhaus Kitzsteinhorn (3029 m). Vrcholová část lanovky (Gipfelbahn) má nejvyšší podpěru na světě. Sloup podepírající nosné lano je 113,6 m vysoký. Odtud vede dolů jediná černá, ale zato poměrné klopená sjezdovka,  nedlouhá, muldy a občas kamení, takže jsme ji vynechali a automatickou kabinkovou „minizubačkou“ se svezli o pár desítek metrů níže. Odtud následoval nejdelší sjezd až po stanice lanovek Gletscherjet 1 a 2 na Langwied, kolem 20 minut jízdy i s odpočinkem. Večer byl pohodový, trochu s očekáváním dalšího rána.

Počasí nevypadalo o moc lépe než v sobotu, ale zase tak strašné to nebylo, sněžilo trošku, bylo teplo a občas se i slunce snažilo prodrat přes bílou hradbu mlhy. Připadly další centimetry a zlepšila se viditelnost. Pak přijely rolby a lyžování bylo bezchybné. Polední přestávka v Big Apple (foto) a poslední výjezd lanovkou do 3000m. Rekordně rychlý sjezd až dolů trval 13 minut, protože nás tlačil odjezd zpět do Almsdorfu, balení a odjezd zpět do ČR.

Celkové hodnocení je kladné a pozitivní, snad jen počasí mohlo být o něco málo lepší, ale hory se neptají…

 Takže zase příště v Alpách… Tom P.